|
Spolehlivost námořních map
Plavím se po mořích už 20 let. Vnímám jeho krásy
všemi smysly, a tak není divu, že nejraději píšu příběhy o krásných místech,
dalekých plavbách a prožitých dobrodružstvích. Plavba po mořích a oceánech
má však i svá nebezpečí. A to paradoxně i na dnešních, nádherných a nejmodernější
elektronikou vybavených jachtách. Moře je živel, a tak štěstí v jeho náručí
přeje připraveným. Ne, dnes nechci psát o těch kapitánech, kteří sotva
dokáží zapnout satelitní přijímač GPS, natož na něm nastavit parametry
tak, aby ukazoval místo, co nejblíže skutečné poloze lodi. Dnes chci psát
o nebezpečí, které hrozí i vám všem ostatním.
Spolehlivost námořních map
Dnešní doba přinesla navigační fenomén - "mapový
plotr". Nápad to byl skvělý. Už není třeba riskovat tak časté chyby při
přenášení a zakreslování zeměpisné polohy do mapy. Navigace s ním je rychlá
a nesmírně pohodlná. I zde však platí důvěřuj, ale prověřuj. Důvodem k
napsání tohoto příspěvku byly dva mé zážitky, které se staly v Chorvatsku
v létě 2003.
Velkou část tohoto roku jsem strávil jako kapitán
na 24 metrové motorové jachtě "Laboe". Loď je vybavena krásným a úměrně
tomu také drahým satelitním navigačním přístrojem GPS s mapovým plotrem
se zobrazením na obrazovce připomínající svou velikostí již menší televizi.
Jedná se o typ Garmin 2010C využívající celosvětově hojně používaný systém
elektronických map typu C-map. Ty naše mapy byly zakoupeny v roce 2002.
Přístroj samotný mě nadchnul. Dokonce má i české menu, takže díky srozumitelnosti
ovládání rychle pochopíte to obrovské množství poskytovaných informací
a velmi rychle podlehnete iluzi neomylnosti a přesnosti čísel v řádu tisícin
za jednotlivými desetinnými čárkami.
Jedna z mých cest vedla podél západního pobřeží
ostrova Žirje ve střední Dalmácii. Rychlost 10knot, klidné moře, dobrá
dohlednost. Důvodem mé plavby byla chuť zjistit, zda ve skutečnosti existuje
záhadný ostrov Nozdra, jež zachycují papírové mapy "Male karte" chorvatské
výroby, ale na který úplně zapomněla firma, která poskytla informace zobrazující
se na obrazovce mého plotru a lodím plujícím v této oblasti tvrdí, že
se jedná o podmořskou plotnu v hloubce mezi 10-20 metry pod vodou. Tedy
hloubku, přes kterou lze klidně a bezpečně provést v noci, či za bouře
se špatnou viditelností loď s nám běžnou velikostí a ponorem. Čím více
jsme se blížili poloze 43o40,174'N 015o 35,586'E (místu, které udává GPS
mapa), tím více nás zajímala skutečnost! První odpověděl na naši otázku
radar.
Před přídí lodi je bod - jakási překážka vystupující
nad hladinu. Za několik dalších minut jsme se přesvědčili o hrůzné skutečnosti.
Na tuto polohu nelze doplout, protože leží na ostrově. Ve skutečnosti
je zde nadmořská výška okolo 3 metrů. Hluboce cítím se všemi, kterým se
tento ostrov připlete v šeru noci do cesty a chápu leknutí kapitánů, navigujících
své lodi pomocí elektronických map bez kontroly s papírovou mapou. Opouštěl
jsem toto místo se smíšenými pocity. Na druhou stranu si zase říkám, že
je veliká škoda, že o tomto ostrově již chorvatské mapy vědí. Mohl jsem
zde vztyčit českou vlajku a jako objevitel se prohlásit guvernérem.
Jen o několik dnů později, v neděli 7.9.2003
jsme na VHF radiu kanále 16 slyšeli signál nouze. Volání zachytilo i Radio
Split. Okamžitě se rozeběhla záchranná akce. Podobnou příležitost jsem
si nemohl nechat ujít. Chtěl jsem být při tom a snad i pomoci. Do potíží
se však dostala portugalská megayachta "Costa Magna". Pomoci právě jí
by ovšem bylo nad naše síly. Tato 40 metrů dlouhá, ocelová, motorová kráska
najela na podmořský útes poblíž ostrova Žut. Záchranné práce trvaly celé
dva dny. Za pomoci dvou velkých a jednoho menšího remorkéru se podařilo
stáhnout loď z útesu. Při transportu do Šibenického doku bylo nutné čerpat
potřebné množství mořské vody plnící vnitřní prostory lodi. Vše pečlivě
hlídal rychlý člun místní záchranné služby - SAR. Loď byla odvlečena do
suchého doku a po jejím vyzdvižení z vody se zjistil rozsah škod. Na lodi
po kolizi s kamenem vznikly 30ti metrové rýhy, jež mezi žebry tvořily
díry. Největší z nich byla až 40cm dlouhá. Je s podivem, že loď vůbec
zůstala na hladině. Vše proběhlo velmi profesionálně. Jaké však bylo mé
překvapení, když jsem později z rozhovoru s kapitánem lodi zjistil skutečnost,
která vedla k této katastrofě. Loď plula běžnou cestovní rychlostí a její
kapitán ji bezstarostně vedl podle obrazovky mapového plotru. I v tomto
případě nezakreslovala elektronická mapa podmořský útes v hloubce okolo
1,5 metru. Dodatečným nahlédnutím do papírové mapy kapitán zjistil, že
papírové mapy o této skále vědí. Pozdě - samotná škoda na lodi, bez záchranné
akce činí předběžně 75.000,-EUR a oprava si vyžádá půl roku času. Kolik
to bude skutečně, to ukáže až čas. A to vše jen kvůli slepé důvěře jedinému
zdroji informací. Takže kapitáni pozor! Jedná se o polohu 43o50,550'N
015o 22,635'E. Bohužel si teď nedokážu přesně vzpomenout, který z italských
výrobců elektronických map pozapomněl na tuto "maličkost". Firma C-map
však tento "kamínek" zakreslila.
Ať už to byl kdokoli, dobře si přečtěte nudný
odstavec, který vám píšou všechny mapové plotry hned po jejich zpuštění.
Ten totiž říká, že:"Veškeré informace na této mapě mají
pouze informativní charakter a Vy přebíráte plnou odpovědnost za jejich
využití!"
Následným stisknutím tlačítka Enter se pak zavazujete svým
souhlasem s touto právnickou formulací. Takže na to myslete až budete
plout.
Doufám, že jsem vás tímto článkem úplně neodradil od využívání
této skvělé techniky. Ono totiž stále zůstává otázkou, zda některá jiná
místa na zemi zase lidé neopomenuli zakreslit na mapy papírové a citlivá
oka satelitních zaměřovačů je zaznamenala pro moderní mapy elektronické.
Kdo ví?
Hodně štěstí při vašich plavbách a dobrý vítr do plachet
vašim lodím přeje
kpt. Pepa Dvorský
Návrat na hlavní stránku
|
