22.3.2008 Hurghada
Po pekelném přistání za klidného a bezvětrného dne, kdy s námi náš bulharský pilot 2x smykem praštil o přistávací dráhu v Hurghadě jsme byli v Africe. Naše loď Princess nás čekala v úplně nové marině přímo v centru tohoto známého rekreačního letoviska. Tam jsme se dostali typickým, jen z Alahovy vůle funkčním, mikrobusem. Zde je základna Princess pro plavby po ostrovech a útesech severního Rudého moře pro zimní období 2007/2008. Všichni přiletěli v pozdních nočních hodinách, ale nikomu se ještě nechtělo spát, a tak se jde na společnou seznamovací večeři a kolem půlnoci ještě kupujeme zásoby a připravujeme nezbytnou techniku na expedici. Celkem je nás 8 (7kluků a jedna dívka). Všichni zkušení potápěči, avšak jen několik málo z nás se již pod vodou setkalo tváří v tvář s tak dokonalým predátorem, jakým je žralok.

23.3.2008 Carles reef
Po pár hodinách spánku nás kapitán budí a s východem slunce vyplouváme na otevřené moře. Naším cílem je osamělý podmořský útes Charles reef. V oblasti okolí Hurghady se žraloci vyskytují jen málo. Většinou jde jen o malé útesové druhy a šanci vidět je máme pouze brzy po ránu, než je do hloubky vyženou davy nadšených potápěčů, jenž o nich nemají ani tušení. Tito žraloci jsou plaší. Na první ponor, zkoušku techniky i lidí a proškolení potápěčů to ale bohatě postačí. Moc se nám to líbilo, i když jsme žraloka ani nezahlédli. Odpoledne zvedáme kotvy a za krásného počasí ztrácíme egyptské pobřeží z dohledu. Naším cílem je souostroví Brothers islands, kde se právě v tomto období vyskytují hojně různé druhy žraloků ve velkých hejnech. Plavba rychle ubíhá a noc trávíme na otevřeném moři, i když už na dohled majáku Big Brother.

24.3.2008 Big Brother island
Vstáváme už v 5hodin, abychom nepromeškali 1.ponor a mapujeme situaci reefu kolem ostrova. Jsou zde právě velmi atypické podmínky. Připravovali jsme se na obrovské vlny a silný severní proud. Neptun k nám je ale milostivý, protože má toto počasí vydržet celé 3dny. Asi ho nadchla domácí moravská slivovička jemu do moře ulitá jako prastarý symbol boží přízně a oslava zdaru plavby. Dál už neváháme. Uvazujeme loď přímo u severního útesu.Pod námi jsou téměř kolmé stěny do velkých hloubek. Ideální místo pro žraloky. První z živočichů, který se ukazuje, je krásná želva kareta. Je to chráněný druh i mimo vody tohoto národního parku. Do vody se noří 1.skupina. Hned pod lodí je potkává cca 3m žralok hedvábný a během

ponoru potkávají další krásné žraloky liščí, na nichž je hlavně impozantní jejich obří oko a dlouhý ocas. I při druhém ponoru, který vede na velký vrak lodi Numidia není opět o cca 2-2,5m žraloky liščí nouze. Zlatým hřebem se však stává setkání s žralokem kladivounem bronzovým, který opouští vrak lodi přesně v době, kdy se skupina Pepy Dvorského pokouší stejným průchodem prozkoumat vrak zevnitř. Dušana míjí ve vzdálenosti jen necelých 2metrů. Byla to nádhera pozorovat jeho dokonalé tělo. Odpoledne jsme ještě udělali dva driftové ponory na jižní straně ostrova podél rozeklané skalní stěny porostlé překrásnými korály a Gorgoniemi. Toto místo neustále náletovali velcí tuňáci a žrali hejna malých rybiček. Krásná je i spousta jeskyní a radost udělá i velmi přítulný Napoleon, co jako by říkal: "jestli máte něco na zub, nechám se třeba i podrbat". Byl to nádherný den až na velkou ztrátu Milošovi HDV kamery, do které natekla při ponoru slaná voda. Od teď už můžeme jen fotit L. Jako kapitán lodi oceňuji disciplínu a souhru všech lidí v teamu. Velkou radost mi udělala Dana, která na začátku expedice jako jediná přiznala, že se žraloků trochu bojí a přesto ponory s nimi zvládla velmi vyrovnaně a profesionálně. Za nejlepší hlášku dne považuji první slova Radka, který hned po vynoření prohlásil: "byl obrovskej, od té doby jsem se už raději pořád otáčel" :-). Večer panovalo všeobecné nadšení. Noc na otevřeném moři byla klidná. Držíme hlídky a celou noc běží filmy na DVD.

25.3.2008 Small Brother island
Vstáváme ještě před rozedněním a ihned se přesouváme k malému ostrovu.Ten je známý svou návětrnou, severozápadní stranou, na níž je podmořská plošina ve 40m hloubce. Zde se člověk jakoby pohodlně usadí a během chvíle se tu objeví žraloci. Je to jako okouzlující divadlo, v němž sledujeme kroužení 3ks žraloků liščích. V této hloubce však vzduch rychle ubývá a i dusík, dostávající se do našich těl, nám tuto dobu zkracuje jen na několik desítek minut. Ty ale stály za to! Na závěr tohoto ponoru mi nečekanou radost udělalo setkání s dvěma mantami. Fascinovaly mě obří křídla těchto paryb natolik, že jsem s nimi zamířil na širé moře do velké hloubky a šetřil každý nádech, abych zde mohl být co nejdéle. Radka si opět oblíbil velký žralok dlouhoploutvý, a tak do sebe láskyplně strkali u skalní stěny korálového reefu J. Při druhém ponoru ale zjišťujeme, že atypické podmínky zaznamenali i žraloci. Jsou teď na druhé straně ostrova. Třetí a čtvrtý ponor už byl na jistotu. Na jihu ostrova se v proudu zdržuje velké hejno 2-3m žraloků bělocípých. Zanořili jsme se a oni se během chvíle objevili. Přestože se se žraloky potápím už léta, něco takového jsem nikdy neviděl! Byli všude a nestačili jsme je počítat. Jako by hejno žraloků proplavávajících kolem nás nemělo konce. Vynořovali se a mizeli v modři okolního moře. V každém okamžiku kolem nás bylo mnohem více než deset těchto majestátních tvorů. Celé hejno mohlo čítat přes 30a více ks. Fotili jsme jakoo život- bylo to úžasné. Zajímavé je, že na hladině nad tímto hejnem nebyla vidět ani ploutvička. Po okolních lodích se rychle roznesla zpráva, že v tom hejnu plave "nějakej bláznivej Čech" a loví žraloky harpunou. Možná jsem je v tom pyšně mohl nechat, ale vzhledem k tomu, že jsme v národním parku bylo potřeba přiznat, že moje trekingová skládací hůlka s tupým gumovým koncem je pouze pro zaručení bezpečného prostoru mezi mnou a žralokem. Pod vodou jsme neměli ani potápěčský nůž. Přišli jsme je obdivovat a ne zabíjet! Konec tohoto bláznivého ponoru nám opět úžasně zpříjemnil veliký Napoleon. Je to takový obří zelený mazlíček. Hladit si ho bylo úžasné. Večer začíná padat tlak a to je neklamnou známkou toho, že se zhorší počasí! Je třeba se vydat k pobřeží. Noc je ještě klidná a tak 50NM k Safaze rychle utíká.

26.3.2008 Safaga - vrak trajektu Salem Expres
Potmě hledáme vjezd mezi korálovými bariérami před městem Safaga. Počasí se horší těsně před zakotvením. Noc trávíme ve větru, ale chráněni před stále se zvětšujícími se vlnami. Ráno se rozhodujeme co dál. Přijeli jsme sem hlavně kvůli známému vraku lodi Salem Expres. Ten ale leží na nechráněné části otevřeného moře a budou tam velké vlny. Na základě našich dosavadních úspěchů při potápění moc neváháme - zkusíme to! Uvazujeme loď a rychle se noříme pod vodní hladinu. Nad hladinou peklo, pod ní ráj. Nahoře silný vítr, velké vlny a olejová skvrna z egyptské lodi. Dole křišťálová voda, žádný proud, obří a nesmírně zachovalá loď. Potopení tohoto trajektu vezoucího v roce 1991 věřící muslimy z Mekky je díky velkým ztrátám na životech egyptskou národní tragedií! Dodnes se z důvodu piety potápěči z místních lodí odváží pouze na prohlídku venkovních scenérií. Chtěli jsme ale poznat víc, a tak jsme si proplavali i trupem této lodi. Prohlídka kapitánského můstku, velké jídelny, kuchyně i přilehlých chodeb byla zajímavá, ale na mě osobně nejvíce zapůsobily kabiny cestujících a nákladové prostory. Doposud neotevřené kufry a tašky, dětské kočárky, jízdní kola i osobní auta. Z toho všeho šla na člověka hrůza, z přítomnosti poměrně nedávné smrti stovek lidí. Mysticky na mě zapůsobily hlavně šaty zachycené o nějaký výčnělek stropu, ladně se pohybující v proudu na konci dlouhé tmavé chodby. Velké vlny pohýbaly žaludkem některým členům naší posádky, a tak jsme se raději jeli schovat před Safagu a noc strávili v klidném přístavu poloostrova Ras Abu Soma. Zde se buduje obří letovisko s golfovým hřištěm. Po malé procházce a posezení v kokpitu se jde spát. Vítr v noci dosahuje síly bouře -cca 25-30knot.

27.3.2008 Safaga reefs
Na dnešek jsou na otevřeném moři stále hlášeny velké vlny a silný vítr, tak navrhuji jen jednoduché potápění v okolí poloostrova. Ten první ponor je nedaleko a jedná se o sedm, krásně korály porostlých věží, tyčících se z hloubky 9-12m až k hladině. Každá z těch věží je vlastní mikrosvět plný hejn pestrobarevných ryb. Radost mi udělala velká muréna a jediné co mě zklamalo byly davy potápěčů přijíždějící z nedaleké Safagy. Druhý ponor už byl bez lidí, ale jednoduchou korálovou stěnu pozvolně spadající do max.hloubky 20m krášlilo jen množství murén a kazila ji malá dohlednost vlnami zvířeného písku. Noc jsme opět strávili v klidné maríně Abu Soma. Cena byla stanovena na pouhých 20USD.

28.3.2008 Hurghada reefs and wrecks
V noci se bouře uklidňuje. Zvedáme kotvy a vyplouváme na sever podél pobřeží kolem rekreačního letoviska Makady bay. Před přídí Princezny se objevují známé souostroví Giftun a ještě před ním pěkný podmořský útes jménem Shab Abu Rimathi. Zde absolvujeme překrásný ponor plný velmi zachovalých korálů s opravdu velkými hejny pestrobarevných ryb. Jako bonus jsme objevili zajímavý památník sdružení pro ochranu Rudého moře - HEPCA, který ho sem umístil ku příležitosti zahájení jedné za svých aktivit nazvaných "Sharks project" Jak příznačné pro naši expedici. Fotky 2,5metrového plastového bílého žraloka jistě obohatí naše alba J. Smutným setkáním byl pohled na živého delfína zamotaného do 3metrového lana, jehož smyčka se mu ostře zařezávala do těla před ocasem. Bohužel se lidí bál, a tak mu nebylo pomoci. Druhý ponor jsme naplánovali před Hurghadu. V kanále před přístavem zde leží v 30metrové hloubce vojenský vrak lodi torpedované v době Egyptsko-Izraelského konfliktu. Jedná se o vrak lodi El Mina. Tím ale naše potápění neskončilo. Ve včerejší bouři se nedaleko odsud potopila velká safari loď, jejíž příď ještě majestátně trčela z moře. Přestože z ní stále ještě uniká nafta, někteří z nás si něco takového nemohli nechat ujít! Na noc jsme se jeli schovat za Giftun island, jehož severní strana kryla naši loď před zvedajícím se jižním větrem. Noc byla klidná.

29.3.2008 závěr
V poledne musíme být v maríně Hurghada, takže dnes nás čeká už jen balení a úklid lodi L. Poslední koupání nám ale nesmírně zpříjemnila dvojice kamarádských delfínů, kteří s námi přes hodinu plavali kolem lodi. Jakoby se s námi chtělo zdejší moře rozloučit sladkou tečkou na závěr. Desítky fotek nám budou připomínat tenhle nezapomenutelný zážitek! A už jen poslední pivko na kolonádě v Hurghadě, pár dárečků známým a letadlo nesoucí všechny členy naší expedice z tepla Afriky do zasněžené Moravy. Tak snad zase někdy příště!

Členové Expedice:

Miloš Štefan
Radek Vičan
Dušan Halouzka
Dana Halouzková
Jirka Balher
Tomáš Vlach
Láďa Juhasz
Pepa Dvorský